Kruh Badatelů pravdy

OTEVŘENÁ MYSL

Naše mysl se dokáže rozšířit do neomezeného prostoru, proto jsem se rozhodla k tématu mysli a myšlenek znovu vrátit.

Citace: Ach Pane, dej mi vyrovnanost, abych mohl snášet věci, které nemohu změnit, odvahu, abych změnil věci, které změnit mohu, a moudrost, abych rozeznal jedny od druhých.

To, co k tomu potřebujeme, je BDĚLOST. Bdělost je chuť a zájem přemýšlet, uvažovat, pátrat, a pak se snažit pochopit souvislosti. Je to schopnost vstoupit do pocitu a reakce. Za normálních okolností mezeru nevidíme, ale intenzivním tréninkem BDĚLOSTI to možné je. V budhistickém smyslu to znamená vysvobození. Potřebujeme pocit radosti, který posílí vůli a dodá energii. Pak se zkusíme soustředit, zklidníme mysl a otevře se nám schopnost klidně a vyrovnaně přijímat změny. Sociální podmiňování podporuje IDENTIFIKACI mysli s fixní ideou sebe sama jako prostředek sebekontroly, výsledkem je, že člověk uvažuje o sobě samém jako o JÁ – EGU. Duševní, vnitřní těžiště se pak přesune ze spontánní či původní mysle na EGO PŘEDSTAVU. Tak na to pozor.

Svrchovaná síla svou sílu neprojevuje, a proto ji má. Nedokonalá síla neopomene svou sílu projevit a vůbec ji nezná. Nedokonalá síla činí mnoho, a vždy zůstane něco, co nezasáhla.

Nejvyšší pokora si není vědoma sama sebe jako pokory, a tak ve skutečnosti pokorou je. Podřadná pokora se nemůže pokory vzdát, a tak pokorou není. Pokud pokora není naší přirozeností, já užívám přirovnání, že “ jsme nastavení jako budík.“

Chci se opět vrátit k myšlence a objektu. Kde je objekt, tam je myšlenka. Funguje to i obráceně. Objektem nemusí být jenom věc, ale i představa. Kdyby byl objekt jednou z věcí a myšlenka druhou, existoval by dvojí stav myšlenky., takže objekt by byl taky myšlenkou. Může pak myšlenka posuzovat myšlenku? Jak nemůže ostří meče rozetnout sebe, jako se nemůžou konce prstů dotknout sebe, stejně tak nemůže myšlenka vidět sebe sama. Tohle pochopit nám umožní SOUSTŘEDĚNÍ. Soustředit se znamená netočit dokola stejné myšlenky. Na objekt zaměříme svou pozornost, protože s pozorováním a soustředěním souvisí i naše emoce a touhy, Líbí se mi jeden zenový výrok, a to “ vypořádání se s duchy.“ Ježíš tyhle emoce nazýval, že jsou slepými a hluchými duchy. Patři sem závist, od které se odvíjí nenávist a žárlivost, pak chamtivost, od které se odvíjí pomstychtivost a vztek. A jsme u sedmi biblických hříchů, což znamená ovládnutí naší mysli těmito duchy. Zavrhovat jedno a vyhledávat druhé znečisťuje mysl. JÁ za sebe k tomu přidám ještě PRUŽNOST. Představte si čtverec, kruh a trojúhelník. Nejdřív si každý obrazec představte jednotlivě, pak je poskládejte do sebe a pak znovu rozložte. Tahle představa vám pomůže nelpět na věcech.

A toto zenové zamyšlení ukončím sankrstským slovem BÓDHI, což znamená osvícení. A jak je to jednoduché. Hledání vola, stopy nalezeny, vůl v dohlednu, vůl je chycen, krocení vola, návrat domů na hřbetě vola, vůl zapomenut, muž zůstal sám, vůl a muž zmizeli, návrat na počátek, vstupuji do města s žehnajícíma rukama. Pochopeni tohoto zenového výroku nám může ukázat rozdíl mezi životem a smrtí.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Jela. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.