Když je SRDCE smutné nebo se raduje, oči roní slzy.

„V SRDCI se nejdříve zrodila touha – to byl první výron mysli. V SRDCI hledajíce rozvážně moudří v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna. Napříč rozpjali k měření šňůru – bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře? Oplodňující moc byla a síly, dole prasíla, nahoře podnět.

Ten, jenž toto stvořil svou mocí, ať sám vše vykonal nebo ne, on, bdící nad světem v nejvyšším nebi, jistě to ví… nebo neví to ani on sám.“

„Jen SRDCE zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.“

Jak je to s našim SRDCEM a pocity? Než jsem se rozhodla napsat tento článek, napadla mě jedna myšlenka, která se mi neustále vracela. Naše SRDCE tluče pro život i pro lásku. To, že je SRDCE pumpa, která umožňuje koloběh krve do celého těla a zase zpátky, nás učili ve škole. SRDCE a krev patří k sobě. Ale pochopit vazbu SRDCE na pocity, je mnohem složitější. To se musíme vrátit zpátky k evoluci.  Nejjednodušší bude podívat se na vývoj malého človíčka v těle matky. Kolem pátého a šestého týdne těhotenství dokáže lékař rozpoznat tlukot srdíčka. Kdy a jak dojde k tomu okamžiku, že srdíčko malého človíčka začne tlouct? Myšlenky mě dál vedly k čínské filozofii, která o koloběhu života mluví takto: „Dřevo rodí oheň a ovládá zemi. Oheň rodí zemi a ovládá kov. Země rodí kov a ovládá vodu. Kov rodí vodu a ovládá dřevo a voda rodí dřevo a ovládá oheň.“ Mne zaujala hlavně ta poslední věta – voda rodí dřevo a ovládá oheň. Dřevo symbolizuje naše orgány a SRDCE je spojeno s ohněm. Ten reguluje vodu v těle a tím chrání SRDCE. Oheň a voda byly na počátku evoluce, kdy se začal rodit život. Když se buňky začínají na sebe vázat, tak dochází k vibracím a vzniká teplo. Tak velké, že zažehne oheň a srdíčko malého človíčka se roztluče. A je zde první pocit a to vnímání. Pak přichází další pocity, které SRDCE vnímá. Všechno, co se v našem těle odehrává, se SRDCE bezprostředně dotýká. Má teda svoji vlastní inteligenci, kterou já nazvu intuice. I ten pověstný šestý smysl se dotýká nejprve SRDCE a až pak všechno vyhodnotí naše mysl. SRDCE, mysl a rozum nejsou většinou v rovnováze. Jen málokdo z nás tu rovnováhu dokáže najít, proto se často dělíme na ty, co tíhnou k materiálním hodnotám nebo pak k hodnotám duchovním. Náš mozek má obrovskou kapacitu, rozum nám dává možnost myslet, ale na pocity často zapomínáme. Neuvědomujeme si, že naše SRDCE pocity potřebuje, že lásku, o které všichni tak často mluvíme cítí hlavně naše SRDCE. Někdo by mohl říct, že láska je jen záležitost našich hormonů, které uvolňuje mozek. Ale proč se nejprve ve vývoji človíčka roztluče srdíčko? Ano, krev nese živiny potřebné k životu, ale dnes se už mluví i o energiích, které jsou v našem těle také.

Bohužel se lidi na planetě Zemi začínají dělit na materiálně myslící a duchovní. Vztahy se rozpadají, protože se porušuje základní pravidlo a to, že protiklady se přitahují.  Přestáváme se vnímat a naslouchat si. Někdy vítězí chladný rozum, jindy vášnivé SRDCE. Tohle nás povede do záhuby. Materiálně myslící člověk postrádá emoce a duchovní člověk chce žít v souladu s přírodou a skromně. Evoluce nás už posunula na pomyslný vrchol proto, že jsme se tady ještě sami nezničili. Mozek a SRDCE jsou v jednom těle, proto bychom měli pravidlo protikladů v partnerském vztahu zachovat. Každý do vztahu přinese něco, co tomu druhému umožní myslet jinak, a tím poznávat sebe. Pokud je SRDCE reprezentant ohně, voda patří pocitům. Nedokážeme žít bez vody, tedy ani bez pocitů. Na to nesmíme nikdy zapomenout. A zdravé SRDCE je zárukou dlouhého života.