Víra byla vždy spojována s Bohem. Nesla sebou naději na lepší život a lásku, která patřila všem živým bytostem stejnou mírou. Člověk ale musel být hodný, aby si tyto CTNOSTI zasloužil. V dnešní době člověk používá hlavně rozum a inteligenci, víra v Boha získala jinou podobu, naději každý z nás vnímá a cítí, a lásku také nepřestal nikdy hledat. Co znamená v dnešní době CTNOST a má smysl o ní vůbec mluvit? Určitě má, protože představuje jakousi pomyslnou hranici mezi rozumem a citem. Rozum by měl nacházet moudrost, city přinášejí  lásku, víra je spojována s vůlí a naděje s úspěchem. Úspěch by měla doprovázet skromnost. A CTNOST tohle všechno zahrnuje v „rozumné míře.“ Každý, kdo je ctnostný, si své hranice dokáže najít. Je to skoro jako definice, kterou by stačilo dodržovat, takže žádné NEŘESTI by vlastně nebyly nebo by nebyl problém je zvládnout. Hranice je ale možné posouvat, až postupně zmizí. Někteří dokážou žít bez hranic. Člověk má rozum k uvažování, užívání si sexu a k činnostem, které vykonává, aby si zajistil život a luxus. Tahle myšlenka není moje, ale filosofa jménem Seneca a mně se moc líbí. Život si můžeme užívat, CTNOST načas odložit a oddat se NEŘESTEM.

Sex je součástí života. Ve škole se děti dozví jen o tom, že existují pohlavní nemoci a je potřeba se proti nim chránit. O tom, že existuje etika a co to je, vůbec nevědí. Slyší o problémech s drogami, alkoholem a  sexem, ale učíme je to způsobem – zkuste a najděte si své hranice. To, co je výchova a jak vychovávat děti, dnes už ani vědět nechceme. Nesprávný postoj k sexu je jedna z příčin nevhodného chování mladých lidí. Proč začínají se sexem tak brzy? Protože posouvají hranice dospělých. Zkouší, co vidí kolem sebe a odvaha jim nechybí. Jedna žena napsala do diskuze o nevěře se ženatým mužem:“ Já jsem to neplánovala, ale stalo se to. Prostě ho miluji.“ Nejsem  soudce, ale každý z nás má možnost volby a ona se sama rozhodla. Byla to její volba. Ten ženatý muž měl také možnost si zvolit. Není to problém vztahu s manželkou, ale jeho problém, který si měl řešit v sobě. Kdo nezná hranice a oddává se NEŘESTEM, nemá žádnou vůli a ztrácí svoji vnitřní hodnotu. Svůj rozum používá neuváženě, vytrácí se cit a dostane svůj prostor hněv. Alkohol rozbouří vášně, ale k uvolnění dochází jen krátkodobě. Mysl se snaží najít řešení, ale bez vůle to nezvládne. Aby se člověk mohl podívat na sebe, musí najít aspoň té málo CTNOSTI, kterou v sobě má. A Seneca říká, že kdo se oddává NEŘESTEM, zarmucuje svého ducha. A duch nemůže být současně zarmoucený i velký. Proč máme takové problémy se sexem, alkoholem nebo drogami? Proč dokážeme přijímat nevěru jako součást životního stylu? Neustále k nám proudí informace co je správné a co není, co nám škodí a co prospívá. Víme to a stejně jsme nevěrní, alkohol pijeme nad míru a kouříme, i když nám to škodí. CTNOST by nám měla hranice ukázat, ale nejdřív musíme přijmout fakt, že vůbec existuje. Musí se v nás zrodit, růst a pak vytvoří tu hranici mezi rozumem a citem. Etika neznamená jen pravidla, které se naučíme, reprezentuje naši osobnost a dává ji tvář. Hranice není proto, aby oddělila rozum a cit od sebe, ale ona je přivádí k sobě. Není z betonu a ani z kamene, právě naopak. Je jemná a průhledná a časem sama zmizí, ale až tehdy, když člověk dosáhne takovou úroveň existence, že ji nebude potřebovat.