Karma

„KARMU“ není jednoduché přesně definovat. Nikdy nevznikla a nikdy nezanikne, je teda věčná. Není to osud. Vysvětluje se jako jednání, čin, působení, přičemž základem je myšlenka, úmysl, vůle. Projevuje se v přítomnosti jako následek předešlých činů, má své příčiny jednání v součastnosti a ty určují také následky do budoucnosti. Je to neustálý koloběh, který se stal zákonem. Lidi vytvořili pravidla a přikázání, zrozumitelné a pochopitelné. Všem by se žilo lépe, kdybychom je dodržovali.

Volba partnera

Volba partnera není náhodná. Vybírá ho naše karma, které nás provází od narození. Od prvního nadechnutí máme vůči vesmíru určité závazky, které nejsou pro všechny stejné. Musíme je plnit a nezáleží na nás, jestli chceme nebo ne. Ale máme určitou možnost karmu ovlivnit vhodným chováním. Například si v pubertě neničit své tělo kouřením, alkoholem, drogami a sexem.

Karmu začneme vnímat v momentě, když pocítíme bolest fyzickou nebo psychickou. Ta psychická otevírá rány v duši, které se zahojí, ale můžou se znovu kdykoli otevřít.

Muž a žena jsou k sobě přitahováni tak, aby si s karmem mohli pomáhat. Karmická zátěž bývá někdy hodně těžká a pomoc musí být vzájemná. Tato pomoc může probíhat jen určitým způsobem. Když se narodí děti, karma obou se propojí a nastává proces sebepoznávání. Při tomto procesu se často zvedá ego, což může způsobit, že se partneři začínají od sebe vzdalovat. Osobnost obou se vyvíjí, a když se „JÁ“ propojí s egem, vztah se rozpadá. Rozpad vztahu znamená, že se karmické závazky přestávají plnit.

Své karmické dluhy ale plnit musíme, proto si rozchodem všechno zbytečně zkomplikujeme. V dalším vztahu poznáváme, který z partnerů své karmické závazky porušil. Jeho život začne být plný výčitek, zklamání a nezdarů, i když si to třeba nikdy nepřizná. Pokud se tak neděje, nebyl to on, kdo si neplní svůj dluh vůči vesmíru.

Vnímat a pochopit karmu nám umožňuje duchovní život. Jeho hodnoty jsou věčné a mají svá pravidla. Můžeme je ignorovat a žít v materiálních rovinách. Poznat jen hodnotu peněz a postavení ve společnosti. Pak ale přesuneme své karmické závazky na děti a rodinu. Problém s karmou mají i ti, kteří stojí na straně zla. Přiznat chyby, ulehčit tak svému svědomí, znamená odbourat část své karmické zátěže.

V jedné motlitbě „otčenáše“ jsou slova…. a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům. Pojednávají o karmě a o tom, že za svůj život na této planetě taky platíme. Proto i volba partnera není náhodná. Pokud to nezvládáme, karma bolí. A aby jsme zbytečně netrpěli, zkusme se nad sebou zamyslet.