Člověk je součástí přírodního systému, proto se Adam musí přizpůsobit stejně jako každý jiný samec v přírodě a svoji samici si ulovit. Má rozvinutou schopnost poznávat a myslet, proto není odkázaný jen na pudy a sexuální chtíč. Rozšířené vědomí a inteligence umožňují  Adamovi víc, než zvířecímu samci, ale základní instinkt mu zůstal zachován. Má zplodit potomky, převzít zodpovědnost za rodinu, připravit je na život v dospělosti a přivést k samostatnosti za pomoci partnerky, a pak si užívat. Eva se po porodu stává i kojící matkou, a Adam to musí přijmout.

Co vede Adama a Evu k tomu, aby se odlišili od tohoto fungujícího přírodního modelu? Aby jsme našli odpověď, musíme se vrátit do období dětství. Z Adama-dítěte vyroste Adam-chlap. Jakou představu má Eva a co od Adama-chlapa dnes očekává? Ale musím se taky zeptat, co dnes Adamovi Eva nabízí?

Bůh stvořil člověka až nakonec, a to ke svému obrazu. Není bezduchou loutkou, kterou jen tak postavil doprostřed krásné přírody, už tak plné života. Tu krásu do něj vložil a umožnil mu, aby ji dál předával svým potomkům. Otevřená návaznost přírodního systému nabízí člověku možnost dál ho rozvíjet. Ale on rozvíjí hlavně svůj chtíč. Adam už dávno zapomněl, že zvířecí samci o své samice v přírodě často svádí boj a své postavení si tak musí zasloužit. Eva se o své děti postará, ale pohled do zrcadla ji uspokojuje víc.

Adam si svoji Evu vybírá sám. Dnes není jednoduché rozpoznat, jestli ten základní instinkt jak u Adama, tak i u Evy zůstal zachován. Adam zplodí potomky a jeho povinností je,  postarat se o rodinu. Eva vytváří rodině zázemí, aby byli všichni spokojeni. A proč nejsou? Adam starostlivost o rodinu nezvládá. Je pod velkým tlakem, přichází stres a zátěž a bude tvrdit, že příčiny problémů jsou jinde a ne v něm. A je tu taky pokušení v podobě Lilit. Eva může mít pocit, že ji Adam nedokáže ocenit tak, jak by si zasluhovala, protože jí neprojevuje dostatečnou lásku a náklonnost a její představy o rodině jsou jiné než ty, které má Adam. Jedno spojuje oba dva –  SOBECTVÍ  vůči dětem. Děti mají na rodinu právo a problémy je potřeba řešit tak, aby rodina mohla být zachována. Každý rozchod znamená selhání a nejvíc ublíží dětem. Společenství rodiny je nadčasové, protože jaká je rodina, taková je společnost. Bůh stvořil ČLOVĚKA a dal mu možnost vlastní realizace v dětech. Dal mu lásku nejen proto, aby miloval svoji Evu nebo Adama, ale taky své DĚTI. Ale je i soužití, kdy je rozchod pro děti jediným řešením.

.