Člověk je součástí přírodního systému a tak jako všechny živé bytosti se i v minulosti neustále snažil přežít. Pud sebezáchovy, který mu zůstal dodnes, vedl jeho vůli, aby se zdokonaloval. Když se naučil žít v tlupě, tak pochopil, že již nebojuje jen o svůj život, ale i o své místo ve skupině s ostatními. Vášně ho vedly k tomu, aby byl rychlý a HNĚV vedl k tomu, aby se umět bránit nebo aby byl útočný. Dodnes člověku zůstal jako průvodní jev jeho prožitků. HNĚV je sluha rozumu a ten skrze něj uplatňuje své požadavky. Pokud slouží jedinci a jeho individualitě, může být i prospěšný, protože povede ke změně nebo zásadním rozhodnutím. Probudí vůli a najde sílu k jednání.

V partnerském vztahu je HNĚV velmi zlý rádce. Nemusíme ho poslouchat, musíme se naučit ho krotit a ovládat. Negativní energie zapojí mysl a rozum začne hledat řešení často složitých situací. Slova, které v té chvíli řekneme, nejde vzít zpět. Je to reakce na to, co se stalo a máme nutkavou potřebu to řešit. Než dáme prostor HNĚVU, můžou tomu již delší dobu předcházet skutečnosti a činy, které se staly, např. obavy, strach, stavy úzkosti, když nevíme, co se vlastně děje a co bude dál. To, co se děje, má svůj důvod. Probíhá něco, co chceme zastavit, změnit, najít vysvětlení. Je tolik příčin, které to způsobují, že rozpoznat v tom vlastní zavinění, je v dané chvíli nemožné. I když nevidíme východisko ze situace, tak to ale neznamená, že žádné není. Pokud chceme najít řešení, nehledejme ho ve vztahu. Hledejme ho v sobě. Máme právo se zlobit, ale HNĚV musíme ovládnout. Dáme průběh emocím, řekneme, co říci chceme, ale dostaňme ho pod kontrolu. Když budeme křičet a začneme s výčitkami, dojde k hádce. Cokoli se stalo, bylo ze svobodné vůle jednoho z partnerů a nejde to vzít zpět. Proto se musíme rozhodovat za sebe a ne za partnera. HNĚV je potřeba minimalizovat a začít přemýšlet, co dokážeme přijmout z toho co se stalo a zpracovat. Dokázat se  poučit, udělat možná jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě, ale dělejme ho jenom za sebe. Pokud jsou ve vztahu děti a musíme vyhodnotit i ekonomickou stránku, jsou děti naší součástí, takže rozhodnout za sebe znamená rozhodnout i za ně. Než se HNĚV projeví, předchází mu nespokojenost.

Pokud má náš partner problém, který musí řešit, projevíme SOUCIT. Řešit si ho musí sám, ale s naši podporou a pomocí, to bude mít snazší. Zdravotní problém je taky problém jednotlivce, ale často přichází k tomu, komu se nedostává lásky a porozumění. SOUCIT nás vede k zamyšlení nad tím, co se kolem nás děje. SOUCIT otevírá dveře k pochopení, porozumění a lásce, která se ze vztahu tak rychle vytrácí.

Existuje forma SOUCITU, která je pro partnerský vztah doslova rakovinou. Dokáže rychle bujet a může vést i k rozpadu vztahu. Po rozvodu se stává, že si jeden z partnerů přiřadí roli oběti. Častěji jsou to ženy, co začnou mluvit o tom, jak byl rozvod pro ně bolestivý, jak mají po rozvodu těžkou situaci, kterou sotva zvládají. SOUCIT jim zajistí pozornost mužů a ony jsou opět žádoucí. Velice vřele děkují za pozornost, které se jim ve vztahu nedostávalo. Jsou jako Sirény, lákající námořníky zpěvem a svoji krásou. Muž má doma manželku, neustále po něm něco požaduje, je věčně nespokojená a tady je žena, která si váží i té nejmenší pozornosti. Když si manželka všimne změny chování, je často již pozdě. Muž je polapen do sítí, ze kterých jen tak nevyvázne. A tady nastává boj HNĚV versus SOUCIT. Manželka má právo se na manžela zlobit, ale vyvarujte se HNĚVU. Nemá smysl se s tou ženou srovnávat, je to jeho svobodná volba. Nechat ho vyslovit nahlas jeho představy o budoucnosti, připomenout mu jeho povinnosti a závazky. Pokud v tom hraje roli jeho ego, je možné to zvrátit. Pokud jeho libido, je to skoro nemožné. Partnerský vztah se vyvíjí, je jako planeta, která se otáčí kolem své osy, ale i posouvá po své dráze. Kdyby se zrychlil pohyb kolem osy, odklonila by se ze své dráhy.  Pohyb je zachycen ve všech živých bytostech. Proto nesmíme podléhat stereotypům a myslet si, že svůj život nastavíme jako počítačový program.