Rozum ve službách duchovna.

Pokud se neučiníš pevným Bohu, nebudeš moci Boha pochopit, protože podobné je chápáno podobným. Vyjdi ze svého těla a rozprostři se k nesmírné velikosti, překonej všechen čas a staň se věčností, jen tak pochopíš Boha. Zahrň v sobě počátky všech stvořených věcí, z vody a ohně, suchého a mokrého, buď zároveň všude, na nebi i na moři, buď najednou nezrozeným i v lůně, mladým i starým, mrtvým i mimo smrt, a pokud dovedeš všechny tyto věci obsáhnout ve své mysli, doby a místa a látky, kvality i kvantity, pak porozumíš Bohu. HERM TRISMEGISTA neboli Třikrát mocný.

My sami jsme na Zemi jako jiskra a zhyneme ve tmě… Boží jiskra oplývá teda věčným životem, avšak její pobyt na Zemi je dočasný.Tvrdí se tu teda, že člověk je především duše, a rovněž to, že duše je Boží jiskra. A je samozřejmé, že v našem světě všemu tomu, co žije věčně, co je nesmrtelné, není dáno, aby bylo zrozeno. Duše zažehne srdce. VELESOVA KNIHA, ROD IV, 4:2

CITACE: Vnějšky prvních, se staly vnitřky jiných. Neurčitost budoucích událostí umožňuje člověku stávat se jejich počátkem. Nedokonalost světa je zrozením člověka. Veškeré dojmy, které člověk prožil v tomto světě, se přetvářejí v dalším ztělesnění v jeho přirozené vlastnosti.

CITACE: Moudrost nezávisí jen na rozumu, ani na paměti, nýbrž na zralosti, čistotě a dokonalosti každého z nás. Moudrost můžeme považovat za vývojový stupeň vlastního JÁ. K poznání docházíme nejen rozumem, ale i intuicí. Vědění a moudrost musí držet stejný krok. NEHÁZEJTE PERLY SVINÍM. /Ježíš/

V modlitbě říkáme: „Ve jménu Otce i syna i Ducha svatého…“Když budeme předpokládat, že Duch nebyl nikdy zrozen, nevznikl, nebyl stvořen, můžeme se domnívat, že se jedná o energii, o které všichni mluvíme, teda je všude kolem nás. Teď si pomůžu Kabalou. “ Ať bude světlo“, a bylo světlo. A uviděl Všemohoucí, že je to dobré a Bůh oddělil světlo od tmy. Co to znamená? Člověk musí jít ke své nápravě ve shodě s Bohem a první přikázáni, které je povinen plnit je rozdělit myšlenky a přání uvnitř sebe tak, aby viděl, jaká jsou z nich „světlá“, teda nebe, a jaká jsou „tmavá“, teda země. V Kabale se tento proces nazývá “ akarat ara“, pochopení zla. Člověk začíná analyzovat, jaké vlastnosti se vztahují k duševním a jaké k živočíšním. Srovnáváni těchto vlastností, jejich rozpojení, oddělení jedné od druhé představuje první krok k nápravě. To je první den stvoření člověkem, ČLOVĚKA v sobě. Kabala nás nenechává prožit náš život v prachu, ale pozvedá náš rozum k vrcholu poznání. Ve východních učeních se člověk omezuje a vymezuje, není tam cíl tvoření, člověk vnímá své psychotické pocity jako vyšší vědomí. Kabala teda vyvíjí egoismus a přání člověka. Její zrození jako vědy se předpokládá na dobu před 5800 lety. / kniha Tajemný anděl/.

Chci poukázat na to, že duchovní vývoj provází člověka po celou dobu jeho existence. Je proto možné, že i tyto informace se můžou ukládat v genech, věda jich postupně v genech objeví. Pokud jme ochotni připustit existenci duše, je ona prostředníkem mezi pozemským teda hmotným a duchovním světem. Ego bylo ponecháno rozumu, protože ho potřebuje, Duchovní svět je možné pochopit prostřednictvím přírodního systému, který má svůj vlastní vývoj, ale jednotlivé vývojové souvislosti a vazby jsou postaveny na stejném principu, jako u duchovního světa. Ježíš mluvil o božím království a opakoval, že je na zemi stejně jako v nebi. Snažil se nám říct, že život člověka může být krátký a prázdny, ale stejně tak dlouhý a věčný. Život je dar. Jeho hodnota je věčná, protože má schopnost pokračovat. Rozum je vymezen jen na určitou dobu, ale může pokračovat v myšlenkách, které se uchovají pro další generace. Je dobré rozpoznat naše rozumové schopnosti, ale o tom, jak je využit by mělo rozhodnout nejen naše ego ale hlavně naše srdce. To je cesta k poznáni duchovního světa.

Jak se žije v kruzích?

Citace: Jediné je nekonečné a ničim nepodmíněné. Nemůže tvořit, protože ke konečnému a podmíněnému nemá žádný vztah. Bůh si nevytváři vztah a vazbu k tomu, co stvořil. Helena Petrovna Blavatská.

JÁ… TO se samo vrací k nekonečnému. ( Život a smrt )

Citace: Nekonečnost času neznamená nic víc, než že každá určitá velikost času je možná jen prostřednictvím dílčich omezení jediného času, který mají všechna tato omezení za základ. Púvodní představa času proto musí být dána jako neomezena.  Immanuel Kant.

Jak nacházím tvou lásku ve své, tak nebe s přírodou ať zplodí nové stvoření. Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.                          Část aramejské motlitby.

Život novorozence pro nás začíná jeho nadechnutím. První vteřiny jsou hektické, pak se sklidní a dech se stává pravidelným. Umírající člověk vydechne naposled. Život a smrt se setkávají v jediném společném okamžiku, kdy si člověk uvědomuje, že tuhle cestu zná a kráči po ní sám. Kruh jeho života tady se uzavře. Jak si lze život v kruhu představit? Lépe to můžeme pochopit u cyklů ročních období. Jaro přináši znovuzrození, léto zrání, podzim sklizeň a v zimě přiroda odpočivá.  Každý z nás  jednotlivá období přijímá se samozřejmostí sobě vlastní, protože žijeme ve vlastních kruzích. Magie mluví o  ochraně v podobě magického kruhu, který nás má chránit od všeho zlého, co se nám v životě děje. Taky známe pojem bludný kruh, když si myslíme, že jsme někde uvízli a nemůžeme ven.Tento kruh kolem nás vytváři naše vlastní myšlení a uvažování. Cesta ven je možná, když změníme své názory a postoje. Magie patři do esoteriky a bludný kruh naši představě.

Naše tělo je z částic a podléhá neustálym změnám. Tak, jak něco neustále probíhá vevniř, je logické připustit, že se něco děje kolem nás. My vnímáme to, co se děje s tělem. Někdy nás naše smysly nebo mysl překvapí tím, že zjistíme, že se nám některé prožitky opakují a vrací zpátky. Takhle se učime a posouváme dál, to nám umožňují naše kruhy. I když nás opravdu chrání, nepředstavují pro nás žádnou izolaci, právě naopak. Kruhy se vzájemně dotýkají, propojují, nebo se můžou i překrýt. U těch, co se propojí, vznikne silný emocionální náboj pro znovuzrození.

Vrátim se ale do reálního života. První krok k tomu,  pochopit  to, je PŘIJÍMÁNÍ. Všechno, co se nám v životě děje je potřeba nejdřiv přijmout. Bohužel to negativní, to, co nám nevyhovuje zamitneme, nebo odmítáme přijmout. Protože jsme v kruhu, vrací se nám to začas zpátky. Přijetí nemusí znamenat souhlas a ani ztotožnění s tím, co se nás dotýká, znamená to zpracováni a vyhodnocení. Pak to můžeme odmítnout. Výsledek našich rozhodnutí je o naši duchovní zralosti a vyspělosti. Nejvyšši duchovní formy dokážou negativní zážitky vyhodnotit pro sebe jako pozitivní.

Kruhy, o kterých mluvím, si vytváři naše podvědomí samo. Existují kruhy, které si vytváři naše vlastní mysl, kruhy ega. Ty jsou škodlivé a nebezpečné, protože dokážou soustředit značné množství negativní energie. Je to kruh v kruhu. Takové ego přijímá všechno a vyhodnocuje jedině ke svému prospěchu. Na počátku jsou komplexy méněcennosti a „mindráky“, které naruši rovnováhu. Tu pak už nejde skoro najít.

U propojení kruhů je část společná, proto jsou potřebné otevřené emoce. Propojí se taky touhy, které dají možnost vzniku tomu, co může být krásné a smysluplné, novému životu.

Nelze si představit nekonečný vesmír jak něco, co nemá začátek a konec, ale lze si přestavit myšlenku, že něco bylo předtím, co je teď a bude potom. Aby se to za dlouhý čas vrátilo k tomu, co bylo předtím v pozměněné formě ale stejné podstaty.

 

 

 

 

POKUŠENÍ

Jakub 1 : 14,15 Když je někdo pokoušen, vždycky jej vleče a vábí jeho vlastní chtíč. Chtíč, jakmile počne, rodí hřích a hřích, když dospěje, plodí smrt.

Všude kolem nás hlavně po internetu se to neustále sytí radami o tom, jak řešit problémy v partnerských vztazích, nebo co dělat proto, aby jsme problémům dokázali zabránit. Představte si, že před sebou máte obrovský pytel, který není průhledný a někde v něm věc, kterou potřebujete najít a ani přesně nevíte, jestli v tom pytli ta věc doopravdy je. Buď tu věc budete hledat intuitivně a přehrabovat se, nebo  všechno vysypete na hromadu, a pak najdete to, co hledáte, nebo taky ne. Dřiv, než se do přehrabováni pustíte by jste měli vědět, co s tou věcí hodláte dělat a proč je pro vás důležitá. Protože když ji najdete zjistíte, že vám to celé nedává smysl. Já tu hledanou věc pojmenuji POKUŠENÍ.

Jednou jsem v knížce narazila na hezký výraz IDENTITA vztahu. Každý z nás přináši do vztahu něco svého, takže když se to pak spojí s něčím, co přináši ten druhý partner, získá vztah svoji vlastní identitu. Na své párové identitě pak dvojice společně pracuje. I když se nám může zdát, že existují určité vzorce identity, je to jen na povrchu. Stači si uvědomit, že ve vztahu je každý sám za sebe, každý máme svoji osobnost a pokud začnou problémy ve vztahu, vracíme se ke své vlastní osobnosti. Spouštěčem problémů je naše nespokojenost. Nespokojenost odevzdáváme vztahu, a proto je nespokojený i náš partner. Tady by měla pomoct vzájemná komunikace. Když mluvíme o identitě vztahu, musíme být schopni identifikovat problém, který nespokojenost způsobuje, ale ne způsobem, že se začneme vzájemně obviňovat. Začináme rozebírat vztah a zapomínáme na to, že tím neřešíme vlastní nespokojenost. Na identitě vztahu pracujeme společně a je těžké dohledat kdo za co může. Ve vztahu máme svoji vlastní osobnost, naše ego, naše sebevědomí,  v ohrožení je základní stavební kámen vztahu, teda důvěra.

Začiná hledání POKUŠENÍ v pytli. Na pomoc si vezmeme všechno, co máme k dispozici. Své vlastní JÁ, ego, svoji mysl, myšlenky,sociální sítě, mobil. Když máme ve své blízkosti kamarády, kolegy, nebo i každého z nich jednotlivě, přijímáme to jako bonus. Pytel je otevřen a hledání může mít mnoho podob. Nápomocen nám bude náš vlastní chtíč. Hledání netrvá dlouho, POKUŠENÍ je na světe. Ještě musíme domyslet, jak s ním naložime, aby nám bylo k užitku. V té chvíli si vůbec neuvědomujeme, že je to právě POKUŠENÍ, které nám niči identitu vztahu. Pokud má tvář hezké ženy v podobě krásné kolegyně, nebo mužného svalovce z fitka, nebo bohatého podnikatele, který odmítá stárnout,  je identita vztahu v ohrožení. POKUŠENÍ nám sice naruší identitu, ale nemusí zničit partnerský vztah. Pokud nás chtíč nezbaví zdravého úsudku, může nás nasměřovat k tomu, aby jsme správně posoudili, v čem spočívá náš problém. Identita vztahu má svoji hodnotu, kterou si musíme sami určit. Pokud jsou součástí i naše děti, je hodnota vysoká. My ale neřešime hodnotu vztahu, ale vlastní hodnotu. Pořád dokola rozebíráme problémy, pocity viny,vracíme se ke své vlastní identitě a identita vztahu mizí. Kam se ztrácí? POKUŠENÍ dostáva reální hodnotu. Nic nezmizí, jenom změní formu. Musíme si uvědomit, co stratíme a co získáme. Nemáme problém jen s partnerským vztahem, ale problém máme i s hodnotami. Hodnoty neposuzujeme stejně. Mluvíme o prioritách, o tom, jak je seřadit, ale to není totéž. Jako přiklad uvedu děti. Všichni si přejeme, aby naše děti byly zdravé a šťastné, aby měly hezkou budoucnost. Jsou to naše poklady. Když budeme uvažovat o dětech jako o hodnotách, necháme POKUŠENÍ v pytli. Nebudeme ho otevírat. Ať je hodnota našich dětí pro nás ta nejvyšši. Partnerské problémy budeme řešit tak, aby jsme identitu vztahu neporušili. Možná někdy bude identita vztahu identická s významem slova rodina.

SIRÉNY

SIRÉNY byly nymfy bohyně Persefoné. Krásné a půvabné, uměly nádherně zpívat a tančit. Když Persefónu unesl Hádes do podsvětí, začaly se mstít. Jako dcery boha Acheloa (Achelóos), jméno nese podle největší řeky v Anatolii, lákaly námořníky svým zpěvem, který jich zbavoval rozumu. Jedna z bájí dál praví, že se do syna boha Kéfisa (Kéfisos), který se jmenoval Narkissos (Narcis), zamilovala nymfa jménem Echo. Byl to bezcitný krasavec, neustále se prohlížel ve vodě studánky, až do ní spadl a utonul. Co mají tyhle bájné SIRÉNY společného s dnešní realitou? Možná víc, než si umíme představit.

Narcismus je jedna z poruch osobnosti, která se vyskytuje u žen i mužů. Já jsem ženy s touto poruchou osobnosti pojmenovala SIRÉNY, protože mi svým chováním nápadně připomínají tyto bájné nymfy. Nejvíce pozornosti věnují svému vzhledu. Mají pocit vlastní dokonalosti, skutečně se cítí jako bohyně. Pro svou fyzickou krásu dělají maximum, mají rády pestré barvy, minisukně a boty na podpatcích nosí hodně vyzívavě. Sebevědomí jim rozhodně nechybí. Neustále mají pocit, že jsou středem zájmu mužů. SIRÉNY se mužům nabízejí s rozvahou, nevtírají se, mají pozorovací talent, který jim umožňuje správně vystihnout situaci. Nikdy nepřekročí své hranice. Každý muž, ke kterému se přiblíží, má pocit, že jeví o něj zájem. SIRÉNY přesně vědí, co chtějí, když si s mužem začnou doslova pohrávat. Vyloučí pány, co si myslí, že SIRÉNA hledá sex a povyražení. Opak je pravdou. Jejím cílem je slušný muž, který se umí chovat. SIRÉNA se předvádí, přitom pečlivě vyzvídá přesně to, co potřebuje znát. Její úlovek musí být delší dobu nespokojený ve vztahu, ve kterém nefunguje intimní život. Vybírá si muže, kteří mají problémy se sexualitou a pak doslova rozhodí sítě. Sex se snaží co nejdéle oddalovat, ale muže obratně svádí. Nebrání se dotekům, erotickým hrátkám, nechá se fotit, nebo se fotí sama ale tak, aby nepřekročila hranice vkusu. Není jí cizí sex po telefonu. SIRÉNA si muže hezky připraví a pak souhlasí se sexem. To už přesně ví, co muž očekává a všechno mu splní. Je polapen do sítě, ze které se ven nedostane. SIRÉNA je trpělivá, do ničeho muže nenutí, potřebuje ale neustálou pozornost. Ovládne jeho myšlení a on začne dělat jenom to, co ona chce. Změnu svého chování si muž vůbec neuvědomuje a nepřipouští. SIRÉNA ho táhne ke dnu. V té době jsou již v partnerském vztahu. Přestane se mu dařit v zaměstnání, opouštějí ho přátele, pokud není rozvedený, pak ho SIRÉNA k tomu postupně dovede. Změnu v jeho chování nikdo nechápe, ztrácí zájem i o děti. V té době je muž na ni navázaný a začíná žárlit. Získala všechno, co očekávala a přestane ji to bavit. Muže už unavuje, že jí musí neustále projevovat pozornost. Ona je přece nymfa, dcera bohů, zaslouží si přece jen to nejlepší. Ve vztahu nevyhledává jiné muže, ale jejich pozornost ano. Vztah se SIRÉNOU nemá šanci přežít, pokud se nestane normální ženou a nezačne se léčit. Do té doby se jí povede rozbít několik manželství.

SIRÉNY jsou ve sváděni mužů velice uspěšné. Zastavit je může jenom muž, když si uvědomí, že problémy se sexualitou má řešit s partnerkou nebo s odborníkem. Žena, která se chová vyzívavě, přimo se nabízí a pak sex odmítne, protože je tolerantní a trpělivá, sleduje od počátku své vlastní cíle. Nejde jí o peníze, které stejně získá, ale o to, aby muže zničila, což se jí také povede. Na partnerském vztahu jí nezáleží.

Narcis je hezká květina, která byla v Řecku považována za květinu smrti. Když na jaře rozkvete, přináší radost a potěšení. A taky lásku. SIRÉNY neví, co je láska, v jejich náručí ji žádný muž nenajde.

 

 

 

 

 

 

SRDCE

Když je SRDCE smutné nebo se raduje, oči roní slzy.

„V SRDCI se nejdříve zrodila touha – to byl první výron mysli. V SRDCI hledajíce rozvážně moudří v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna. Napříč rozpjali k měření šňůru – bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře? Oplodňující moc byla a síly, dole prasíla, nahoře podnět.

Ten, jenž toto stvořil svou mocí, ať sám vše vykonal nebo ne, on, bdící nad světem v nejvyšším nebi, jistě to ví… nebo neví to ani on sám.“

„Jen SRDCE zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.“

Jak je to s našim SRDCEM a pocity? Než jsem se rozhodla napsat tento článek, napadla mě jedna myšlenka, která se mi neustále vracela. Naše SRDCE tluče pro život i pro lásku. To, že je SRDCE pumpa, která umožňuje koloběh krve do celého těla a zase zpátky, nás učili ve škole. SRDCE a krev patří k sobě. Ale pochopit vazbu SRDCE na pocity, je mnohem složitější. To se musíme vrátit zpátky k evoluci.  Nejjednodušší bude podívat se na vývoj malého človíčka v těle matky. Kolem pátého a šestého týdne těhotenství dokáže lékař rozpoznat tlukot srdíčka. Kdy a jak dojde k tomu okamžiku, že srdíčko malého človíčka začne tlouct? Myšlenky mě dál vedly k čínské filozofii, která o koloběhu života mluví takto: „Dřevo rodí oheň a ovládá zemi. Oheň rodí zemi a ovládá kov. Země rodí kov a ovládá vodu. Kov rodí vodu a ovládá dřevo a voda rodí dřevo a ovládá oheň.“ Mne zaujala hlavně ta poslední věta – voda rodí dřevo a ovládá oheň. Dřevo symbolizuje naše orgány a SRDCE je spojeno s ohněm. Ten reguluje vodu v těle a tím chrání SRDCE. Oheň a voda byly na počátku evoluce, kdy se začal rodit život. Když se buňky začínají na sebe vázat, tak dochází k vibracím a vzniká teplo. Tak velké, že zažehne oheň a srdíčko malého človíčka se roztluče. A je zde první pocit a to vnímání. Pak přichází další pocity, které SRDCE vnímá. Všechno, co se v našem těle odehrává, se SRDCE bezprostředně dotýká. Má teda svoji vlastní inteligenci, kterou já nazvu intuice. I ten pověstný šestý smysl se dotýká nejprve SRDCE a až pak všechno vyhodnotí naše mysl. SRDCE, mysl a rozum nejsou většinou v rovnováze. Jen málokdo z nás tu rovnováhu dokáže najít, proto se často dělíme na ty, co tíhnou k materiálním hodnotám nebo pak k hodnotám duchovním. Náš mozek má obrovskou kapacitu, rozum nám dává možnost myslet, ale na pocity často zapomínáme. Neuvědomujeme si, že naše SRDCE pocity potřebuje, že lásku, o které všichni tak často mluvíme cítí hlavně naše SRDCE. Někdo by mohl říct, že láska je jen záležitost našich hormonů, které uvolňuje mozek. Ale proč se nejprve ve vývoji človíčka roztluče srdíčko? Ano, krev nese živiny potřebné k životu, ale dnes se už mluví i o energiích, které jsou v našem těle také.

Bohužel se lidi na planetě Zemi začínají dělit na materiálně myslící a duchovní. Vztahy se rozpadají, protože se porušuje základní pravidlo a to, že protiklady se přitahují.  Přestáváme se vnímat a naslouchat si. Někdy vítězí chladný rozum, jindy vášnivé SRDCE. Tohle nás povede do záhuby. Materiálně myslící člověk postrádá emoce a duchovní člověk chce žít v souladu s přírodou a skromně. Evoluce nás už posunula na pomyslný vrchol proto, že jsme se tady ještě sami nezničili. Mozek a SRDCE jsou v jednom těle, proto bychom měli pravidlo protikladů v partnerském vztahu zachovat. Každý do vztahu přinese něco, co tomu druhému umožní myslet jinak, a tím poznávat sebe. Pokud je SRDCE reprezentant ohně, voda patří pocitům. Nedokážeme žít bez vody, tedy ani bez pocitů. Na to nesmíme nikdy zapomenout. A zdravé SRDCE je zárukou dlouhého života.