Člověk je součástí přírodního systému, proto se Adam musí přizpůsobit stejně jako každý jiný samec v přírodě a svoji samici si ulovit. Má rozvinutou schopnost poznávat a myslet, proto není odkázaný jen na pudy a sexuální chtíč. Rozšířené vědomí a inteligence umožňují  Adamovi víc, než zvířecímu samci, ale základní instinkt mu zůstal zachován. Má zplodit potomky, převzít zodpovědnost za rodinu, připravit je na život v dospělosti a přivést k samostatnosti za pomoci partnerky, a pak si užívat. Eva se po porodu stává i kojící matkou, a Adam to musí přijmout.

Co vede Adama a Evu k tomu, aby se odlišili od tohoto fungujícího přírodního modelu? Aby jsme našli odpověď, musíme se vrátit do období dětství. Z Adama-dítěte vyroste Adam-chlap. Jakou představu má Eva a co od Adama-chlapa dnes očekává? Ale musím se taky zeptat, co dnes Adamovi Eva nabízí?

Bůh stvořil člověka až nakonec, a to ke svému obrazu. Není bezduchou loutkou, kterou jen tak postavil doprostřed krásné přírody, už tak plné života. Tu krásu do něj vložil a umožnil mu, aby ji dál předával svým potomkům. Otevřená návaznost přírodního systému nabízí člověku možnost dál ho rozvíjet. Ale on rozvíjí hlavně svůj chtíč. Adam už dávno zapomněl, že zvířecí samci o své samice v přírodě často svádí boj a své postavení si tak musí zasloužit. Eva se o své děti postará, ale pohled do zrcadla ji uspokojuje víc.

Adam si svoji Evu vybírá sám. Dnes není jednoduché rozpoznat, jestli ten základní instinkt jak u Adama, tak i u Evy zůstal zachován. Adam zplodí potomky a jeho povinností je,  postarat se o rodinu. Eva vytváří rodině zázemí, aby byli všichni spokojeni. A proč nejsou? Adam starostlivost o rodinu nezvládá. Je pod velkým tlakem, přichází stres a zátěž a bude tvrdit, že příčiny problémů jsou jinde a ne v něm. A je tu taky pokušení v podobě Lilit. Eva může mít pocit, že ji Adam nedokáže ocenit tak, jak by si zasluhovala, protože jí neprojevuje dostatečnou lásku a náklonnost a její představy o rodině jsou jiné než ty, které má Adam. Jedno spojuje oba dva –  SOBECTVÍ  vůči dětem. Děti mají na rodinu právo a problémy je potřeba řešit tak, aby rodina mohla být zachována. Každý rozchod znamená selhání a nejvíc ublíží dětem. Společenství rodiny je nadčasové, protože jaká je rodina, taková je společnost. Bůh stvořil ČLOVĚKA a dal mu možnost vlastní realizace v dětech. Dal mu lásku nejen proto, aby miloval svoji Evu nebo Adama, ale taky své DĚTI. Ale je i soužití, kdy je rozchod pro děti jediným řešením.

.

Některé prameny uvádějí, že první Adamovou ženou byla Lilit a druhou Eva. Lilit byla rovnocennou partnerkou, která se nechtěla podřídit a tak odešla a stala se samostatnou. Druhá žena Eva byla stvořena z Adamova žebra, aby byla poslušnější a chápavější. Nebo aby jí mohl ovládat a manipulovat s ní? I tak si prosadila to, co chtěla. Jablko jim otevřelo cestu k poznání, ale ráj museli opustit.

Co se stalo s Adamem, Lilit a Evou? Z Lilit se stal démon, ale Adam na ni nikdy nezapoměl. Eva zůstala vedle Adama, zůstala poslušnou. A Adam svádí boj mezi jednou a druhou, protože si nedokáže zvolit. Když má vedle sebe Lilit a zjistí, že to nefunguje, vrací se k Evě. Ale sám žít taky nedokáže. Tento rébus nerozlouskneme, ale vrátíme se na začátek.

Na jedné straně je touha po poznání,  něco umět nebo vlastnit, na straně druhé zase pocit využít toho ke prospěchu nebo užitku. Je možné nastavit hranice poznání a lidských pocitů? Lilit je démon, který Adama neustále pokouší. Ale Bůh daroval člověku taky lásku, když řekl: „milujte se a množte se.“ Láska a schopnost myslet nás neustále provází. Bůh umožnil člověku, aby si hranice určil sám, ale možnost konečného rozhodnutí si ponechal prostřednictvím karmy.

Jak si má Adam poradit s láskou k Evě a přitom nemilovat Lilit? Každý z nás musí platit své dluhy. V materiálních rovinách jsou to finance, v duchovních sliby a závazky. Měli bychom si velice dobře uvědomit, k čemu se zavazujeme a co slibujeme. Ve vztazích to platí dvojnásob. Hlavně tehdy, pokud se zrodí nový život. Stáváme se dlužníkem i svému dítěti.

Pŕi rozchodů partnerů je častá věta: „Já ti nechci ublížit.“ Pokud jeden z partnerů pociťuje při rozchodu bolest a smutek, přestal ten druhý platit své dluhy vůči karmě. Odpuštění v duchovních rovinách musí být ale provázeno tím, že ZAPOMENEME. Pokud to nedokážeme, karmické dluhy přetrvávají.

Náš život na této planetě Zemi je vlastně na dluh. Splácíme dluhy svých předků a ty naše budou splácet děti. Při rozchodu s partnerem je nám to ale jedno. Máme své vlastní důvody a to rozumové. Bůh nám přece dal schopnost myslet. A láska? Možná je ta pravá s Lilit. Eva je v této chvíli až ta druhá. A nebo je to naopak? Teď si ale položme otázku, proč má Adam možnost volby mezi Evou a Lilit? Lilit je démon, který může vstoupit do Evy, a pak se z ní stane Lilit. Jak pozná Adam, kterou má vedle sebe? To už náleží jen na Adamovi.

Rok  VĚŽE.

Člověk využívá svůj rozum. Do éteru doslova střílí myšlenky plné nápadů, které slouží k rozvoji techniky, biologie, chemie, fyziky i medicíny. Žije na okraji blaha, jezdí v luxusních autech, létá v letadlech, překonávajících obrovské vzdálenosti. Všechno v dokonalém stylu. Jeho touha vychutnat si dokonalé jídlo ale vede k přejídáni se a obezitě. Všechno čím dál tím víc. Ženy touží být dokonale krásné a muži úspěšní nebo slavní. Děti pokračují v šlépějích rodičů, a k jejich dokonalosti přidávají ještě opojení alkoholem, drogami a často nechráněným sexem.

Tato lidská tvář ale střídá tu druhou, nedokonalou. Bída, hlad, nemoce, nenaplněná touha po lepším životě. Staré křivdy z minulosti, na které se nezapomíná. Boj o moc na trzích s nerostným bohatstvím planety přináší rozpory a války. Nic nemůže jít do nekonečna. Rok VĚŽE přinese změny.  To, co dosáhlo vrcholu, zanikne. Cesta VĚŽÍ totiž vede jen nahoru, zpátky ne.

Velké korporace se rozpadnou. Staré řídící systémy zaniknou. Zdárným příkladem bude EU. Ale tady zanikne jen to, co vyplave na povrch.

U jednotlivce se naplní pocit po změně. U partnerských vztahů, které jsou nefunkční dojde k rozpadu, nebo při vzájemné ochotě změnit věci, je možnost vztah obnovit. Nové vztahy, které vzniknou, budou stabilní. Otevřou se možnosti ke studiu, budování kariéry, nebo založení rodiny a téměř všechno povede k prosperitě. Přetrvá strach z uprchlíku. IS zanikne, tahle válka skončí, ale boj s terorismem ne. Tady je potřeba mnohem víc. Ale společná myšlenka za bezpečný život pro naše děti sjednotí lidi celého světa.

Symbol VĚŽE odpovídá sefiře Kabaly GEVURA. Ta představuje přísnost, nutnost boje, překonávání překážek, ale směřuje k milosrdenství a lásce.

VĚŽ tedy bourá i staví. Je to důležitý mezník našeho bytí,  protože otevírá možnosti a pomáhá pochopit, jaký má být život na této planetě.Odpovědi najdeme až v roce 2022. Tady se rozhodne, kam povede budoucnost ZEMĚ.  Do té doby musíme všichni přijít hlavně na to, že nejdůležitější je bezpečnost a jistota pro naše děti.

Anděly ke mně promlouvají, většinou je vnímám, nebo cítím jejich přítomnost, jen archanděla Metatrona mám ve své mysli jako obraz. Probouzí ve mně pokoru a lásku.

Při svých výkladech používám různé balíčky karet, ale k ANDĚLSKÝM KARTÁM jsem si dlouho hledala cestu. Bylo pro mne nepochopitelné, jak rychle mizely z prodejen s esoterickým zbožím. Nakonec jsem je dostala jako dárek. Autorem balíčku je Doreen Virtue PH.D. a podle obrázků a námětů, které vyjadřují, má k andělům velice blízky vztah. Karta „PARTNER DUŠE“ zobrazující holčičku a kluka s křídly, mne oslovila asi nejvíc, protože říká, že spřízněnou duši najdeme, když ve svém nitru zůstaneme dětmi.

Pochopila jsem, že je smím používat, a taky to, jak s nimi pracovat. Nejde o klasický výklad, na jaký jsou  klienti zvyklí. Rozložím je, a jednotlivé karty vybírám já sama. Ani počet karet není určený. Každá karta má pozitivní energii, proto taky léčí. Když je beru do rukou, mám pokaždé zvláštní pocit. Moc děkuji andělům za to, že mi bylo dovoleno výkladem ANDĚLSKÝCH KARET lidem  pomáhat.

Člověk disponuje určitou mentální, emoční a sexuální inteligencí. Denně využívá své schopnosti podle toho, jak potřebuje. Vytváří si vzorce chování vlastní, nebo je kopíruje od jiných. Ty často vedou ke stereotypu, rutině a pak stagnaci. V opačném případě k vytváření fiktivního světa. Svůj život pak žije jako ve filmu a vůbec si to neuvědomuje. Film nedokáže zabránit času, aby neutíkal, a tak nepřipraví na události, které vstoupí do života. Člověk pak jen bezmocně přihlíží, jak se mu všechno rozpadá a ztrácí.

Duchovní inteligence nám dává vnitřní svobodu. Je to pohled do hloubky vlastního já a pak obraz všeho kolem. Vnitřní svoboda přináší sebepoznání. Sebepoznání přichází s procitnutím. Je to jako dívat se na sebe z druhé strany zrcadla. Poznáváme svůj obraz a naše VĚDOMÍ se otevírá NEKONEČNÉMU PROSTORU.

Úroveň mentální, emoční a sexuální inteligence se odráží ve výsledcích. Duchovní inteligence nemá vlastní výsledky. S dosažením úspěchu, nebo při nezdaru zažijeme zkušenost. Je důležité vzít si ze zážitku poučení a při nezdaru chybu už nezopakovat. Každá zkušenost, ze které se dokážeme poučit, duchovní inteligenci rozvíjí.

Duchovní inteligence jednotlivce je propojená s duchovní inteligencí lidstva. Aby jsme duchovní inteligenci mohli využívat musí i negativní zkušenost ve finále vést k pozitivímu výsledku. S každým úspěchem se podělit s ostatními, protože náš úspěch je i úspěchem okolí.

Žádný objev nebo vynález se neobejde bez otevřené duchovní inteligence. K výsledku vede dlouhá cesta. Duchovní inteligence nám dá sílu (energii) a víru ve své schpnosti a NEKONEČNÝ PROSTOR nabídne nové poznatky, které naše mysl dokáže zpracovat. Nedělí lidi na chytré a méně chytré, nerozlišuje vítězství a prohru. Podřizuje se jen zákonu karmy.

Jak dokážeme duchovní inteligenci rozpoznat? Můžeme říct, že někdo je duchovně inteligentnější než jiný? Duchovní inteligenci poznáme vždy, když VNÍMÁME pocit, a pak se ho snažíme vyhodnotit. Není to jednoduché, protože “ adrenalín “ nám může zvednout radost stejně jako hněv. A jak naše mysl ve finále pocit vyhodnotí, záleží jen na nás. O duchovní inteligenci mluvíme i v souvislosti s morálnimi hodnotami. Člověk, jenž uznává morální hodnoty, má vysokou duchovní inteligenci.

Nejvyšší duchovní úroveň spočíva v plném uvědomění si toho, že jsme součástí vesmíru. V každém okamžiku se podřizujeme zákonům přírody, do které patříme. Náš život má stejnou cenu jako život nejmenší částice živé buňky. Pro všechny platí zákon nejvyšší – a to zákon ZROZENÍ a UMÍRÁNÍ.